Plus

Čtvrtek 9. října má šanci stát se velkým dnem nejen pro konkrétní Palestince a Izraelce, ale pro všechny tamní obyvatele i pro celý region, a možná ještě mnohem více. Právě na tento den připadl začátek konce války v Gaze, a některých dalších konfliktů. Přímá i nepřímá jednání v Egyptě mezi Izraelci, představiteli Hamásu a představiteli Turecka a Kataru vyústila v dohodu, která má naplnit první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. V to ještě před několika dny mnozí nedoufali.

Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.

I během českých parlamentních voleb se diskutovalo o zneužívání sociálních sítí pro politickou agitaci. Mnozí odborníci dlouhodobě upozorňují na vytváření falešných účtů, které podporují některé politické síly nebo naopak útočí na jejich oponenty. Ovšem neshodují se na tom, jak proti tomu zasahovat. Jeden z možných scénářů jsme viděli na nedávných volbách v Moldavsku. Byl úspěšný, ale vyvolává další otazníky.

ODS čeká na začátku příštího roku volba nového lídra, dosavadní předseda Petr Fiala po dvanácti letech v čele strany končí. Jedním z kandidátů, kteří by mohli Fialu nahradit, je stávající ministr dopravy Martin Kupka. „Je pracovitý a mediálně zdatný. Zásadní negativum nebo výhradu nemám,“ komentuje v Interview Plus jeho případné zvolení Miloš Vystrčil, předseda Senátu a bývalý místopředseda ODS.

Drony zatím neznámého původu se na nebi nad starým kontinentem objevují stále častěji. Zatímco zpočátku je Evropané za ruské považovali jen polohlasně, po zářijových incidentech nad letišti a vojenskými základnami ve Skandinávii je toto evropské podezření stále silnější.

Vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš (ANO) se chová tak, jak jsme zvyklí z dob jeho první vlády. Možná ještě asertivněji. Tehdy vedl menšinový kabinet se sociálními demokraty a tichou podporou komunistů. Obě tyto strany měly pevné struktury, krajské a místní organizace, poměrně početnou členskou základnu. Mantinely pro Babišovu kreativitu a direktivní způsob rozhodování tak byly nepoměrně užší, než je tomu dnes.

A hub bez stromů? - Co ukázaly experimenty české vědkyně o tom, jak sdílení zážitků podporuje odolnost kolektivů? - A jak bude vypadat letošní Týden inovací? Moderuje Šárka Fenyková.

Případná koalice ANO, SPD a Motoristů bude značně nestabilní. Babišovy trny na cestě k většinovému vládnutí. Co s ruskými drony, mudruje Německo i Bělorusko. Tak přece jen mír v Gaze? Jak vytyčit hranice mezi obranou proti lži a represí

Co by pro trvalejší mír v Pásmu Gazy mohla znamenat dohoda Izraele a Hamásu o první fázi plánu Donalda Trumpa? Jakou roli sehráli vyjednavači Egypta či Kataru? Kam pokročila jednání o půdorysu příští české vlády? A co vyplývá z výroční zprávy Národní rozpočtové rady o udržitelnosti veřejných financí?

Voliči některých stran díky kroužkování výrazně zamíchali pořadím na kandidátkách, do lavic poslali především ženy a mladší kandidáty. „Je dobře, že mají voliči možnost zasáhnout do pořadí a že o poslancích nerozhodují jenom politické strany,“ říká v debatě Pro a proti nově zvolená poslankyně STAN Adriana Chochelová. „Má to ještě jeden efekt – díky kroužkování máme možnost přitáhnout více lidí k volbám,“ podotýká pro Český rozhlas Plus poslanec ODS Jan Bureš.