Vltava

Výhled z překrásné terasy je dechberoucí, nesnesitelně krásný. Od roku 1963 se z ní směrem k jezeru dívalo nespočítatelně mnoho spisovatelek a spisovatelů. Ve vile, kde sídlí německý spisovatelský dům Literarisches Colloquium Berlin a kam mě na spisovatelkou rezidenci poslalo České literární centrum, můžeme psát, nacházet inspiraci a čerpat sílu a hledět na jezero, hledět do dálky, hledět... na jinou vilu na druhém břehu.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?

Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.

Většinu míst, kde jsem žil a žiji, si spojuji s ptáky. Už v dětství jsem jim totiž dovolil uhnízdit se v mé hlavě. Jako malý kluk jsem znal nazpaměť atlas českých ptáků a vypisoval jsem si pečlivě informace o stavbě ptačího těla a etologii ptáků z pozoruhodné encyklopedie nazvané Svět zvířat.

Saša Michailidis se ptá filmové historičky Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a filmového historika z Národního filmového archivu Tomáše Hubáčka. Před 120 lety, 18. září 1905, se narodila Greta Garbo. Jedna z legend éry němého filmu a počátků filmu zvukového, která ukončila kariéru v pouhých 36 letech. Proč fascinovala a dodnes fascinuje publikum, ale i kolegyně a kolegy z filmové branže?

Věří, že hudba dokáže měnit lidské myšlení a lidé se skrze ni stávají lepšími. Nebula znamená mlhovina, která se neustále proměňuje, a je to i název jejího nejnovějšího projektu, v němž hledá nové tvary a inspirace. Je také součástí vokálního uskupení Skety, které bodovaly ve Spojených státech. A její zpěv se objevil ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky.

V devadesátých letech jsem na jedné základní škole učila dramatickou výchovu. Vedení školy si představovalo, že s dětmi nacvičím pohádku, ale nechtěla jsem s dětmi nacvičovat divadlo, protože jsem nechtěla učit děti se předvádět.

Saša Michailidis se ptá mluvčí Měsíce dobročinné závěti za koalici Za snadné dárcovství Moniky Kofroňové, která pečuje o dárce v Knihovně Václava Havla, a advokáta Ondřeje Vokála. Osobní knihovna Milana Kundery v Moravské zemské knihovně, fotoarchiv Josefa Koudelky v pražském Uměleckoprůmyslovém museu… Nejen umělci či jejich dědicové darují pozůstalost. Zájem o to darovat formou závěti nějaké dobročinné nebo pamětové instituci roste. Jaké jsou výhody i úskalí darování?

Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce.

Od června je novým ředitelem Pražské konzervatoře, jedné z nejstarších hudebních škol v Evropě. „Konzervatoř je absolutně rozhodující. To, co se ve studentech zasadí, se na vysoké škole zpřesní a prohloubí,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak se rodí osobitý hudebník a co je pro mladé klavíristy klíčové?